Mlýn ve Starém Kamenci

Mlýn v Kamenci stál na místě dnešního truhlářství firmy „Boštík a synové“ čp. 59, v matrikách a dalších starších zápisech je uváděn pod dřívějším číslem 45 (přečíslováno r. 1923)

Nejstarším doloženým mlynářem ve Starém Kamenci je podle knihy trhové obce poličské z let 1467-1502 Matěj mlynář. Zřejmě živnost koupil ještě před založením zmíněné knihy.

Roku 1468 o sv. Havlu (16.10.) páni konšelé a starší učinili tu smlouvu s Matějem Mlynářem z Kamence, tak že nadepsaný mlynář bude platiti úroka spravedlivého kopu grošů na sv. Jiří. A od vepřův krmení kopu grošů na sv. Havle…

O svátku Šimona a Judy (28.10.) 1472 Matěj mlynář řečený Ručka prodal jest mlýn svůj v Kamenci se vším právem a příslušenstvím … Václavovi a jeho budoucím za 100 kop, i zavdal jest nato 20 kop, i zůstává ještě 80 kop… A tak každý rok a na každý s. Jan bude platiti po 10 kopách až do vyplnění peněz svrchu psaných. A to jest znamenitě vymluveno že dolejší mlynář má vodu držeti bez jeho škody potud, pokudž míra uložena jest, jakož o tom i pánům slíbeno jest… Po tomto trhu oznámeno jest že Hanzl mlynář má na tom mlýně 40 kop, Matěj mlynář v Korouhvi 10 kop a Matěj Ručka 30 kop a to všecko má spraviti Matěj Ručka bez Václavovy vší škody, aby měl sebe čisto… Václavovi Ručkovi dal Václav 10 kop za ten mlýn a ostatek bude platiti … jakož zápis ukazuje.

Roku 1474 stala se smlouva se sádeckou obcí s Venclem mlynářem o ten most, kterýž jest před tím mlýnem, tak že sádečtí z pily na obci že mají přivésti trámy k tomu mostu a kdož v tom mlýně bude, ten bude opravovati most, když potřeba bude na budoucí časy…

29. června 1479, za purkmistra Jakuba Krejčího a rychtáře Hanzle Blimlara zapsal písař do knihy trhové: což se kamenského mlýna… dotýče… všecky peníze kteréž jest Hanzl mlynář na tom mlýně měl, že tu víc nemá nic ani jeho budoucí, že mu všecko zaplaceno. Pak také Matějovi z Korouhve, což jest měl peněz na tom mlýně, potom také i Matěj Ručka, což jest koliv měl, že jest všecko zaplaceno… tak že všeho dluhu což Janek mlynář za ten mlýn zůstává, Venclovi mlynáři jest 40 kop a ty má platiti rozdílně, na každý rok na každý svatý Jan bude platiti po 6 kopách až do vyplnění peněz…“ O sv. Jakubu ap. (25.7.) 1482 „toho dluhu všeho zůstává Jan mlynář Venclovi 22 kop“. A konečně roku 1486 „Vencl mlynář přiznal…., že Janek mlynář zaplatil jest ten mlýn, což jest koli byl dlužen.“

Roku 1480 prodal Jan Mlynář mlýn svůj v Kamenci Valentinovi mlynáři i budoucím … jakož jest sám držal a požíval za 90 kop a deset jemu zavdal a 80 ještě zůstává… a tak na každý vánoci každý rok má jemu platiti po 6 kopách…

Valentin dlouho nehospodařil. Po osmi letech, tj. roku 1488 „prodal mlýn svůj v Kamenci Mikulášovi Ehanpanovi“ (předek Ehrenbergerů?)… za stejných podmínek, jako jej sám kupoval.

(DOPLNIT)

V registrech urbárních vesnic poličského panství z roku 1552 je mezi poddanými v Kamenci uveden Jílek dřevěnej, mlynář, jenž odváděl nájem za roli a 5 kusů potoků.

(DOPLNIT)

Z knihy svatebních smluv z let 1585-1612 (kn.č. 245) lze odvodit několik dalších držitelů kameneckého mlýna. Zatím blíže neurčený mlynář (pravděpodobně Jiřík) zemřel a pozůstalá vdova, mlynářka Barbora uzavřela roku 1594 svatební smlouvu s Ondřejem, synem Martina Kličrle z Kamence. Ten po prvním manželu Barbory zřejmě převzal i živnost. Jiříkovo jméno se ale objevuje až ve svatební smlouvě z roku 1609, kterou uzavřel Urban, syn po Jiříkovi mlynářovi z Kamence s Magdalenou Kudrnovou z Telecího. Jako svědek je podepsán Jan, mlynář kamenský; zřejmě Ondřejův nástupce. Prodej mlýna se musel uskutečnit po roce 1598. Tou dobou je ještě jako svědek ve svatební smlouvě rychtářova syna Jiříka a Anny, vdovy po Petru Vosmekovi uveden Ondřej, mlynář z Kamence.

(DOPLNIT)

Někdy kolem roku 1675 koupil mlýn v Kamenci Matěj Sedliský. Narodil asi roku 1643 na blíže neurčeném místě v rodině mlynáře Jana Sedliského a Marianny roz. Kocourkové původem ze sádeckého mlýna.

Další, zřejmě výhodný, obchod uskutečnil 2. dubna 1698. Za 300 kop gr. míš. koupil od Štěpána Portla zpustlý grunt v Sádku. „Naproti tomu, aby obec sádecká a neb radši vrchnost nějakého ztenčení na poddaných nesnášela, zase pustinu v Kamenci, která dědičně k témuž mlejnu kamenskýmu připsaná byla, Jiříkovi Vosmekovi odprodal s tou vejminkou, aby jako kamenská, tak tak sádecká ke mlejnu dědičně patřiti mohla.“ Do začátku dubna 1699 vyplatil všechny pohledávky a „tuto roli zcela-zouplna zaplacenou sobě, manželce a dětem svým k dědičnosti míti bude.“

Více jak šedesátiletý Matěj prodal 22. března 1706 mlýn v Kamenci za 1.200 kop gr. míš. nejstaršímu synovi Josefu Benediktovi Sedliskému. Ten otci zaplatil hotově 200 kop a zbytek mu měl splácet po 10 kopách ročně.

V ceně prodávaného gruntu byly m.j. 2 vrané klisny, 2 krávy, 3 frišlinky, 2 kované vozy, 1 kočár („Však kdyby otec, bratr neb sestry někdy někam jeti měli, takový jim zapůjčiti aby odporen nebyl.“), 2 rádla s železem, 2 brány s pěti vlaky, řetěz, 2 chomouty a kšíry, mandl na mandlování šatů, pantok, široká sekera, pila s obloukem, železná lopata, lopata okovaná, motyka, spižírna pro vaření, šraubštyk železný, 2 stoly, 2 dlouhé stolice, skotná ovce, skopec a nádobí, „co tak k mlejnu patří“.

Odstupující mlynář si vymínil kromě podílu na úrodě a zaopatření dvou svých krav: „byt při mlejně do smrti, jako i dětem do zaopatření, též ke stolu a k stravě hospodáře všichni jíti mají… Jednu komoru nahoře přední a druhou společně pro obilí a jiné všelijaké potřeby (hospodář s otcem) požívati budou.“ Další výminky se týkaly sourozenců nového mlynáře. Jiříka bratra svého za tovaryše k řemeslu svému mlynářskému přijímá a jemu dle narovnání platiti se namlouvá…It. pro Jiříka míní (otec) jeden vůz s fasuňkem, řetěz a nádobí zámečnické. It pro jedno každý dítě 1 kus jalového dobytka hospodář do projití 3 let na své píci též pastvě chovati, po vyjití 3 let jeden každý svůj kus sobě opatřiti má… Co tak bratr Jiřík do dvouch kousků pasek letos vysel, to do třech let jemu k užívání se propouští… Semena lněnýho… Jiříkovi, Dorotě po 2 čtvrtcích do zaopatření jich povinen býti má… Posledně vejpravy nezaopatřeným dětem Josef na tento způsob zapraví, totiž: Jiříkovi, bratru svému pšenice 1 korec, žita 2 korce, vína 1/2 vědra, piva 1/2 sudu, it. 3 sestrám jedný každý po 1 korci pšenice, 1 korec žita, 1/2 sudu piva, něco od omastku, drůbeže a koření. Za to vše mu otec postoupil ještě zahradu řečenou obecní. Výměnkář Matěj zemřel na výměnku v synově mlýně o deset let později – 25. července 1716.

Josef platil své závazky pravidelně s výjimkou roku 1712 a 1714, kdy mu byly prominuty.

Dalším mlynářem se stal Josefův syn Gottfrid Antonín Sedliský, který se narodil 11. ledna 1710 v Kamenci u Poličky.

25. února 1733 koupil za 1.000 zl. r. od Jana Honse mlýn v Oldříši. Musel se proto vzdát svého svobodnictví: Gottfrid Sedlistský byvše sice před tím osoba svobodná, … dne 18. martii 1733 v plnosti rady tak následovně při ouřadě hospodářským poddanosti pro sebe a potomky svý na koupený … poddaný mlejn od Jana Honce zapil, obdržel… Za pár měsíců si do něj přivedl i hospodyni. Dne 22. prosince t.r. se oženil s Veronikou Jílkovou ze Sádku.

O dva roky později, 4. března 1735 Gottfríd živnost zcela uhradil, protože Jan Honc místo zbylých 500 zl.r. splatných po 20 zl.r. ročně, přijal hotovost 230 zl.r. a místo výměnku pak na sádecký roli od silnice prostřední obor i s loukou, 2 kusy při chalupě ohrazený a 6 strychů vejmelnýho obilí.

Krátce nato, 6. srpna 1735 prodal Gottfríd Sedliský mlýn v Oldříši za 800 zl.r. Janu Ehrenbergerovi. Na celé transakci tak vydělal 70 zl.r.. Ale to zřejmě nebyl hlavní důvod. Gottfríd se asi vrátil do Kamence, aby pomáhal otci. V červenci 1743 si oproti pojištěnému podílu na mlýně vypůjčil od obce poličské 300 zl.r. (roku 1755 zapsal písař stále nezaplacený dluh do gruntovní knihy).

V říjnu mlynář Josef v jednapadesáti letech zemřel. Krátce nato, 6. prosince 1743 koupil Gottfríd mlýn v Kamenci „se všemi k němu patřícími rolními a loučními případnostmi za 2.000 zl.r..“

13. března 1754 se Gottfríd a manželkou Veronikou celým svým majetkem (tj. mlýnem, pozemky a pohledávkami) „jeho strejci Václavu Lukšíčkovi na dvůr kamenský k stavu duchov. uděleného tituli mensa jest zaručil a zacaviroval.“

Podle nedatovaného zápisu vyměnil Gottfríd Vosmekovskou roli náležející k mlýnu s Portlem za větší Dražilovskou, čímž mu přibyla nová povinnost. A poněvadž roboty z Dražilovský ze Sádku na Vosmekovskou v Kamenci přenešený tam se vybejvají, na žádosti učiněný témuž uvolil se držitel téhož mlejna slad panský mleti.“

(nedokončeno)

další pravděpodobní držitelé mlýna:

Jan Sedliský, manželka Anna roz. Michlová

František Václav Sedliský, manželka Josefa roz. Filipi

František Xaver Konrád Sedliský, manželka Františka roz. Gregorová

Ferdinand Mach, mj. od r. 1919 starosta Kamence, později kronikář obce (+ 24. února 1636 ve věku 71 let)

 

Zdroje

Okresní archiv Litomyšl, fond: archiv města Poličky, Kniha trhová 1467-1502, kn.č. 234a, pag. 9; 28, 57, 75, 76; Kniha svatebních smluv, kn.č. 245; Registra urbární, kn.č. 342

pomocné určení dat podle seznamu purkmistrů, rychtářů a konšelů města Poličky in „Staročeské městské zápisy poličské od r. 1432 (Fr. Vaníček, Polička 1940)